Noční tůra
Noční tůra
Procházela se temnou chodbou a od jejího pískání se nesla táhlá ozvěna. Stěny jakoby ten hrozný zvuk nechtěly držet u sebe a posílaly jej dál. Takže po celé dlouhé chodbě se ozývaly strašlivé tóny, které málem zničily i výplně oken.
Dívka, která je vydávala neustále, zrychlovala, jakoby tím chtěla naznačit jistou gradaci svého chorálu. Sem tam si do rytmu poskočila. Hlas v její hlavě jí neustále radil, ať už konečně zavře klapačku, ale ona jej nevnímala a i dále si zvesela pískala. Ironickým pohledem neustále zírala před sebe a vůbec ji nezajímalo, že se najednou všichni poděli neznámo kam.
Z jejího „soustředění“ ji vytrhl pohled, který upřela na dveře. Obyčejné dubové dveře, které nebyly ničím zajímavé. Proto se rozhodla jít dál, ale pak se zarazila…
Přeci jenom dveře uprostřed ničeho vypadaly lákavě. Jakoby ji neviditelná síla chodby vtlačila dovnitř, aby se zbavila toho utrpení, kterého ji uštědřovala svým pískáním.
Ocitla se v místnosti, která byla plná zrcadel. Zrcadly byly obkládané stěny, strop i střed místnosti. Jediná podlaha zůstala kamenná. Všude nebylo nic jiného, než zrcadla. Zrcadla, zrcadla a… moment; na zemi ležela malá žlutá kachnička. Dívka samým úžasem přestala pískat, za což jí celý hrad vzdal hold a přišla blíže ke kachničce. Zrovna když se pro ni nahýbala, ucítila mrtvolný skoro až hnilobný zápach, který byl doprovázen tichým chrápotem.
Dívka zvědavě nakoukla za nejbližší zrcadlo a z úleku jí málem vypadla světla. Ležel tam ctěný ředitel její školy. Usmíval se na ni pohledem, který svědčil za vše. Byl sjetý jako letní pneumatika. Chtěl se napřímit, aby na ni viděl, ale nešťastnou náhodou kopl do vedlejšího zrcadla a ….
„Prááááááásk,“ rozneslo se pokojem a střepy popadaly na dívku i schoulenou osobu. Dívka se probrala a viděla, jak se na ni dívá ředitel a natahuje k ní ruku s fetem na dlani. Dívka si dala, byla v mírném šoku.
Po požití příslušného fetu si na chvíli opět začal pískat. To ředitel nemohl vydržet a vzal nohy na ramena, co mu nohy stačily. Dívka si přestala pískat a místo toho se začala dusit. Boj o svůj dech prohrála a její bezvládné tělo spadlo do střepů z rozbitého zrcadla. Měsíc osvětloval tuhle scénu. Měsíc zběsile svítil na kachničku, který v dívčině ruce divoce svítila…