Jane Austenová - Rozum a cit
Byla anglická spisovatelka, představitelka tzv. „rodinného románu“ (1775 – 1817). Ve svých dílech obvykle zachycovala venkovský život vyšších vrstev a hlavními hrdinkami byly inteligentní dívky s morálními hodnotami, které ostře kontrastovaly se svým okolím.
Narodila se ve Steventonu v hrabství Hampshire, jako druhá nejmladší z 8 sourozenců.
Krátce studovala na Oxfordu a poté v Southamptonu a nakonec v dívčí internátní škole v Readingu.
Poté, co bylo uvedena do společnosti, vedla celý život v zábavách běžné pro její vrstvu (plesy, bály, večeře, atd.) – všechny tyto události jsou přesně popsány v jejích dílech.
Zezačátku bylo publikování jejích děl obtížné, ale nakonec po několika letech vydala přepracovaný Rozum a cit, který měl velký úspěch. Ale dle mého názoru je Pýcha a předsudek její nejlepší dílo.
Díla:
Pýcha a předsudek – vlastními slovy bych to popsala = někdy věci nejsou takové jak se zdají; ale kniha samozřejmě není jen o tom. Další román ze společnosti v 17. století, o chování nejrůznějších osob, trvajících i falešných přátelstvích, o značně posunuté morálce…
Emma
Nothangerské panství
Anna Elliotová – příběh o tom, jak nepříjemné následky může mít příliš povolná mysl
Mansfieldský park
Obsah knihy:
Hlavní hrdinkami jsou slečny Dashwoodovy; Marianna má sklony všechno hluboce prožívat a proto pády jsou pro ni velmi bolestivé. Na druhou stranu Elinor se snaží své emoce a city ovládat, jen proto, aby se netrápila ona nebo i ostatní v jejím okolí, i když to neznamená, že by neuměla něco hluboce prožívat; které se po smrti svého otce musí přestěhovat na venkov do vesničky Devonshir, ke svým vzdáleným příbuzným do zahradního domku. Se svým bratrem a jeho ženou Fany, kteří všechno zdědili, si moc nerozumí, a proto spolu nevedou moc společenské vztahy.
Ve vesničce, kde bydlí, potká Elinor a Marianna sympatického mladíka – pana Willoughbyho (dále jen W.). Mezi ním a Mariannou se pomalu vyvíjí vztah a vypadá to už i na svatbu, protože vlastní její pramínek vlasů. W.však znenadání odjede, nedává o sobě vědět a dokonce ani když jsou obě sestry v Londýně u své známé na pár týdnů, tak nejeví zájem. Marianně to zlomí srdce a Elinor neví, co si s ní má počít. Sama však psychicky trpí, když se setkává s Lucy údajnou snoubenkou muže, kterého stále miluje .Téměř se spolu zasnoubili nebýt jeho sestry, shodou okolností snachy Fany a jejich matky, které jsou zásadně proti.
Jane na Elinor žárlí, protože tuší, že u Edward má pro Elinor stále místo ve svém srdci. Edward je však kavalír, jak se na tehdejší dobu hodí a dostojí svým slibům ohledně sňatku, i když si tím proti sobě poštve celou rodinu a jeho matka jej vyhodí z domu.
Elinor je zpočátku nešťastná z toho, že si Edward získal její city, když byl vázán jinde, ale poté jí dochází, že ji stále miluje a že zasnoubení před několika lety byl omyl a nerozvážnost.
Na scéně se objevuje šlechetný pan plukovník Brandon, který má již 36 let, nemanželskou dceru a žádnou manželku. Zamiluje se do krásné Marianny, ta však prožívá bolestné zklamání, které jí připravil pan W., který se oženil z ne zcela půvabnou, avšak zámožnou slečnou.
Po několika týdenním pobytu v Londýně a Londýnské společnosti, slečny Dashwoodovy společně se svou přítelkyní a další přítelkyní s rodinou, odjíždějí na venkov do jejího sídla, aby zde ještě pár dní zůstaly. Když už se blíží datum odjezdu, Mariana velmi vážně onemocní. A pak se teprve dějí věcí…
Konec románu:
V době, kdy je Marianna velmi nemocná a má blízko k smrti se na panství objeví pan W., aby vysvětlil její setře Elinor jeho činy. Marianu si opravdu zamiloval, ale sobecky myslel na sebe, protože oba byli nezaopatření a právě proto si vzal onu slečnu. Elinor mu nakonec uvěří a jeho činy najednou nevypadají tak zle, jak se zpočátku jeví. I když má stále svoji vinu, není to takový břídil, jak si o něm velmi mnoho jeho přátel myslelo po tom, co udělal Marianně.
Marianna se uzdraví a slečny Dashwoodovy se konečně mohou vrátit za svou maminkou a mladší sestrou do svého zahradního domku. Z ničeho nic se před ním objeví i Edward, který Elinor požádá o ruku. Nakonec tomu osud chtěl tak, aby se Jane (bývala Edwardova snoubenka) a jeho starší bratr (oficiální dědic a také oblíbenec paní máti) do sebe zamilují. Edwardovi i Elinor se tak splní tajné tužby. Přestěhují se spolu na malou faru, kterou dostal od plukovníka Brandona Edward darem a Marianna se nakonec rozhodne tak, že si pana plukovníka vezme a po pár letech se do něj zamiluje stejně hluboce jako kdysi do W.
A/N: Kniha nevypráví jen o osudech hlavních hrdinek, ale také nejrůznější příhody a menší příběhy z jejich okolí, ze života jejich přátel. V knize si můžete jasně udělat obrázek o společnosti v 17. století. Naprosto jiné mravy, způsoby i chování, než jaké můžete vidět teď. Má to určitě své kouzlo, které vás pohltí. Já jsem se mnohdy divila a v dnešní době bych se určitě zachovala jinak, než se tenkrát chovali lidé.
Kniha je plná životních příběhů i poučení a hlavně je to také o tom, že rozum a cit se vůbec nemusí vylučovat, jak nakonec zjistí i spontánní Marianna. Ale to už jste možná pochopili z opravdu „stručného“ popisu děje…