Jane Austenová - Pýcha a předsudek
Byla anglická spisovatelka, představitelka tzv. „rodinného románu“ (1775 – 1817). Ve svých dílech obvykle zachycovala venkovský život vyšších vrstev a hlavními hrdinkami byly inteligentní dívky s morálními hodnotami, které ostře kontrastovaly se svým okolím.
Narodila se ve Steventonu v hrabství Hampshire, jako druhá nejmladší z 8 sourozenců.
Krátce studovala na Oxfordu a poté v Southamptonu a nakonec v dívčí internátní škole v Readingu.
Poté, co bylo uvedena do společnosti, vedla celý život v zábavách běžné pro její vrstvu (plesy, bály, večeře, atd.) – všechny tyto události jsou přesně popsány v jejích dílech.
Zezačátku bylo publikování jejích děl obtížné, ale nakonec po několika letech vydala přepracovaný Rozum a cit, který měl velký úspěch. Ale dle mého názoru je Pýcha a předsudek její nejlepší dílo.
Díla:
Rozum a cit – úspěšné dílo o tom, že rozum a cit se nemusí vylučovat
Emma
Nothangerské panství
Anna Elliotová – příběh o tom, jak nepříjemné následky může mít příliš povolná mysl
Mansfieldský park
Obsah knihy:
Hlavní hrdinkou knihy je Elizabeth Bennetová, která má 4 další sestry, z nichž nejbližší jí je krásná Jane. Žijí na malém statku ve vesničce Hertfordshire, společně s jejich až moc galantní a zdvořilou matku a otcem, který všechno bere s jistým nadhledem.
Do Hertfordshire se přistěhuje bohatý a pohledný pan Bingley společně se svým přítelem, s pohledným, ale arogantním panem Darcym.
Jane a Bingley se do sebe zamilují a panu Darcymu se i přes všechnu jeho pýchu a nadřazenost nad ostatními začne líbit Elizabeth.
Mezi Jane a Bingleym to už začíná vypadat na vdavky, když Bingley nečekaně odjede do Londýna a už se nevrátí.
Jane se snaží zakrývat své pocity, ale vnitřně ji to užírá a za několik měsíců jede navštívit svoji tetu a strýčka do Londýna, kde Bingley také bydlí.
Nemá však ani tušení o tom, že tam Jane je a nikdo mu nic záměrně neřekne. Mezitím se ve vedlejší vesničce usídlí domoobranný pluk a nejmladší z Bennetovic děvčat se mohou přetrhnout jen kvůli vojákům. Elizabeth se tam seznámí s jistým pánem Wickhamem a jsou si blízce nakloněni.
Pan Wickham jí vypráví o panu Darcym, jak jej nechal na dlažbě a odňal mu faru, kterou mu slíbil starý pan Darcy. Elizabethina zášť a antipati vůči Darcymu rostou, protože i ona v něm zpočátku vidí toho arogantního pána, který opovrhuje chudšími, než je on.
Když však Elizabeth odjede za svou kamarádkou, která se provdá za jejího bratrance a ten je blízkým přítelem madam Catherine, která je shodou okolností Darcyho teta, vše se začíná vyjasňovat.
Darcy Elizabeth požádá o ruku, ale ona nezdvořile odmítne a místo toho mu vylíčí všechny jeho chyby a také svůj názor ohledně jeho údajného odejmutí fary pana Wickhama.
Darcy se nad tím zamyslí, napíše Elizabeth dopis, ve kterém všechno vysvětluje – i to, proč odloudil od její sestry Jane pana Bingleyho a Elizabeth začíná docházet v jakých žila předsudcích o tomto pánu.
Mezitím jí dojde dopis o tom, že její nejmladší sestra Lydia s Wickhamem uteče a žije s ním ještě předtím, než se vezmou. Za velkého přispění pana Darcyho se však nakonec vezmou a končí to zachráněním cti rodiny.
Elizabeth postupně zjišťuje, že se do pana Darcyho zamilovala a když jí přijede vyhrožovat jeho teta Catherine, tak si i pan Darcy uvědomí novou šanci. Jane s panem Bingleym se konečně dají dohromady, stejně jako pan Darcy s Elizabeth.
Knihu jsem si takřka zamilovala a velmi se těším, až přečtu i další knihy od této autorky. Strhne Vás příběhem za naprosto okouzlujícího prostředí plného zdvořilosti, galantnosti, zajímavých společenských pravidel, ale také přetvářky, sobeckosti a povýšenosti.
Kniha Vás strhne jak svým bohatým příběhem plným spousty různých rozuzlení a dramatických situací (ne všechny jsou v obsahu vylíčila), ale i prostředím tehdejší společnosti a jejich pravidel chování, které my můžeme znát opravdu jen z knihy.
Komentáře
Přehled komentářů
Opravdu je to báječná kniha.Jane Austenová dokáže nádherně vypsat povahy jednotlivých postav.U této knihy se člověk do příběhu vžije a nepustí se jej dokud nedočte.Četla jsme i Rozum a cit,ale prid and prejudice je podle mě lepší.
Pravda
(Takrůzně-janča, 27. 4. 2009 18:04)