Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Ticho moří

3. 11. 2006

TICHO MOŘÍ


 

Již slunce zachází,

se svými myšlenkami sám a sám,

Nad hlavou vám měsíc vychází,

vy však nevnímaje, jdete dál a dál.

 

Myšlenky létají jedna přes druhou,

beze strachu kráčíte,

zabýváte se novou pomluvou

a na tmu kolem se mračíte.

 

Pak se stane ta osudná chvíle,

myšlenky se zastaví,

vidíte tmu, pokrývající celé míle

a strach se k audienci dostaví.

 

Potem se orosí čelo,

dech i tep se zrychlí,

tam v listí něco zachrčelo

a nebo už je strach protkán mojí myslí?

 

Zastavíte se a posloucháte dál,

váš výhled samou tmu tvoří,

jakoby vám strach na nervy hrál,

čelo vám horkým potem hoří.

 

Není se čeho bát,

dejte pozor, strach vás složí,

Stačí jen na statečnost dbát.

Doopravdy - „ticho moří.“


Moří až do úplného konce,

až do doby, než zazní zvonce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jen tak

(Veena, 20. 12. 2006 22:23)

Jen si tak u řeky
Lenoším v poledních mlhách
Směju se na loukách a pastvinách
Žlutý ptáčku, nejsi sám,
když osaměle zpíváš a létáš
Když se směješ a odlétáš
Vrba sklání své větve až do vody
Mává si řece
Kývá se nad vlnkami a přece
Na výletu k drobným červánkům všimnou si
A po tisíci mílích i měsíčního svitu,
kráteru na slunci

Jen tak

(Veena, 20. 12. 2006 22:19)

Na hřbitově u řeky
Lenoším v poledních mlhách
Směju se na loukách a pastvinách
Žlutý ptáčku, nejsi sám, když osaměle zpíváš a létáš
Když se směješ a odlétáš
Vrba sklání své větve až do vody
Mává dcerám řeky
Kývá se nad vlnkami a rákosím
Na výletu k drobným červánkům všimnou si kráteru na slunci
A po tisíci mílích i měsíčního svitu